Svět musel loni čelit dvěma monumentálním výzvám: covidu-19 a ekonomické spoušti, kterou po sobě virus zanechal. Obě si vybraly vysokou daň na nejchudších dělnících, kteří jsou nejzranitelnější a už před covidem se potýkali s nízkými mzdami i velmi malými sociálními jistotami. Jejich situace opět ukázala na velkou nerovnost prostupující globalizovaným světem − včetně módního průmyslu.

Ekonomické tlaky vytvořené pandemií navíc ukázaly, jak je móda závislá na levné pracovní síle a jak zničující může být tato vzájemná závislost v době kalamity. S varováním Světové banky, že až 150 milionů lidí by mohlo do konce roku 2021 kvůli pandemii upadnout zpět do extrémní chudoby, nelze tento problém ignorovat.

Počátkem loňského roku, kdy se covid-19 začal šířit a svět se kvůli němu na čas zastavil, tím utrpěly miliony nedostatečně placených oděvních pracovníků v rozvojových zemích. Narušeny byly módní dodavatelské řetězce, zmrazeny platby a zrušeny objednávky a kromě nejchudších to pocítili pochopitelně také majitelé továren ve Vietnamu, Kambodži, Indii či v Bangladéši. Své zaměstnance poslali domů bez výplaty a uprostřed staleté celosvětové zdravotní krize je ponechali svému osudu.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se