Budoucí vzdělávání bude vyžadovat hodně široký záběr, příkladem jsou třeba i zkušenosti českých studentek na Stanfordu

V čem jsme rozdílné? No, já se třeba věnuji latinskoamerickým tancům, to Bára nedělá. Ale jinak? Nevím, jsme si opravdu hodně podobné," říká zaskočeně mladší ze sester Davidových, devatenáctiletá Sára.

O dva roky starší Bára na kalifornské univerzitě studuje už od roku 2017 a v rozdílech má jasněji: "Sára má upřímnou radost ze zkoušení nových věcí. Já potřebuji mít nějaká zadní vrátka, plán B, kdyby to nevyšlo. Ale jo, jinak jsme vážně dost stejné." Prý je spojuje především cestování a sportovní koníčky, na mysli má hlavně lezení po horách, což je disciplína, která je v Americe velmi respektovaná. Právě široké zájmy, cílevědomost a schopnost tvrdě pracovat je dostala až na Stanford, do samého srdce Silicon Valley.

O možnosti studia na Stanfordu se dozvěděly na přednášce zástupkyně univerzity v Praze někdy před pěti lety. "Líbilo se nám, že si tam můžeme volit opravdu různé předměty, že se Stanford ještě více než jiné americké školy zaměřuje na rozvíjení i jiných aktivit než čistě akademických. Svou roli hrálo i to, že leží v Silicon Valley a kolem jsou národní parky a hory," vyjmenovává Sára. Už tehdy si řekly, že by tam spolu jednou chtěly chodit. To se sice splnilo, ale nebyla to pohádka, stojí za tím dva roky tvrdé práce.

Nejprve se musely připravit na standardizované testy, dále bylo potřeba napsat jednu hlavní (a naprosto klíčovou) esej, ve které se má uchazeč zevrubně a originálně představit, a několik dalších menších textů. "Dlouho jsem promýšlela hlavní esej. Mezi tisíci zájemci nějak musíte zaujmout zrovna vy. Nakonec jsem psala o výstupu na Elbrus a o tom, jak lezu po horách, což byla taková metafora pro všechno ostatní, co dělám. Moc Američanů na takové hory neleze, takže to fungovalo," myslí si Sára.