Elektřina je svým způsobem neuchopitelná. Těžko si na ni sáhnete, ale víte, že je všude kolem − pohání ledničku, proudí autem, i když máte pod kapotou spalovací motor, ráno si díky ní ohříváte vodu, přes noc nabíjí mobil. Všude je stejná. Ať jste v Los Angeles, v Praze nebo na Fidži, kilowatthodina je prostě kilowatthodina.

PRVNÍ ČÍSLO SPECIÁLU HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN JE TU. VĚNUJE SE BUDOUCNOSTI ČESKA A NAJDETE V NĚM MIMO JINÉ:

HN Special 1 titul 1

 

A podle Petra Rokůska, který je se svými rozvrkočenými vlasy a vrozenou plachostí podobně nepoddajný, je rovnost elektřiny něco, co jednou změní náš život a pomůže zachránit planetu před pohromou − to až se watty stanou měnou.

Pozor, tohle není další kyberpankáč, který chce kázat o futurologických konceptech, jež si lze jen stěží představit. Tohle je seriózní byznysmen, který o světě akorát přemýšlí trochu jinak. Už jako student ČVUT založil s kamarádem v 90. letech společnost Jansen Display na výrobu reklamních obrazovek, kterou loni prodali za vyšší stovky milionů korun americké korporaci Sign-Zone. K tomu poslední dekádu s partnery buduje firmu Nano Energies, která mimo jiné obchoduje se zelenou elektřinou − pro své zákazníky odebírá proud od českých a moravských výrobců čisté energie.

O matematický algoritmus, jenž tento byznys pohání, se stará Jan Škampa, jeden z nejlepších světových hráčů pokeru, firmu už více než rok řídí energetik se zkušenostmi z Británie i ČEZ Stanislav Chvála, a spolumajitelem je také Tomáš Janeček, který se starším bratrem Karlem zakládal investiční společnost RSJ a dnes se věnuje především své síti Montessori škol Duhovka. Nano Energies působí na sedmi evropských trzích a není to žádný prcek: obrat letos opět překročí miliardu korun, firma je dlouhodobě zisková.

Jenže tahle čísla nejsou to, čím pětačtyřicetiletý trojnásobný otec žije. Miluje přírodu a vymýšlí, jak jí pomoct i tím, že bude investovat jen do udržitelného byznysu. Svůj život má rozprostřený po celé Evropě − spoustu času tráví ve Švýcarsku a v Lichtenštejnsku, kde trvale bydlí. Epicentrem jeho byznysu je ale pražská Národní třída, kde v hypermoderní budově DRN sídlí Nano Energies.

Energetika zatím funguje hodně konzervativně, lidem chodí faktury, moc se toho nemění. Kdy se objeví nějaký pořádný otřes, jako byl Uber pro taxikáře?

Ten bod nastane, až začnou lidé o elektřině uvažovat jako o měně.

Prosím?

Je to tak. Kilowatthodina by mohla být kryptoměnou podloženou konkrétní spotřebou. Když má Američan úspory v dolarech, přestěhuje se do Evropy a změní se kurz, strašně ho to naštve. Jenže kWh je všude stejná, televize má stejnou spotřebu v Praze jako v USA. Navíc 80 procent servisu, který v životě využíváme, je připojeno na elektřinu. Když byly v historii nějaké krize, kýble s uhlím se staly pevnou měnou.

Jenže to by musela být pořádná krize, abychom na něco takového přešli. Nebo hodně vzdálená budoucnost.

Pár takových bylo, může nastat třeba krize dolaru. Vezměte si to konkrétně − v Sýrii, kde panuje brutální krize, jsou lidé pořád na smartphonech a na internetu. To je všechno, co potřebujete k tomu, abyste mohl pořádně rozjet kryptoměnu. I v takové krizi, jako je typově ta v Sýrii.

Pokračování textu ze speciálu Hospodářských novin je k dispozici pouze pro předplatitele Premium HN+

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.